|
|
Mladá Fronta Dnes, rubrika Kultura, 02.08.2001
Literární samizdat stále žije! [Knižní glosář]
Přestože literatura už tu není svazovaná ideologickými omezeními a knižně může dneska vyjít cokoliv, pořád existují desítky, možná stovky autorů, kteří své texty vydávají vlastním nákladem.
Důvodů je několik: předně kvalita. Ilustrované veršovánky děčínského básníka a člena literárního spolku Houby s woctem J. H. Kalifa (1978), které vyšly pod názvem Nepohádky v autorově soukromém nakladatelství Vesele mrtvý domeček, můžeme považovat za poezii jen s pořádnou dávkou dobré vůle. O tuhle snůšku textů pohybujících se na pomezí dada a banalismu by zřejmě i ten nejbenevolentněší oficiální nakladatel neprojevil zájem.
To příští rok šedesátiletý pražský surrealista Pavel Řezníček je jiný případ. V minulé dekádě vydal třináct knížek, s románem Strop se prosadil dokonce u francouzského Gallimardu, a přesto mu je i v tuzemském samizdatu zjevně dobře. Má s ním totiž téměř dvacetiletou zkušenost. A tak není divu, že tenhle tvůrce nedávno obnovil vydávání samizdatového sborníku Doutník, který vycházel v letech 1974-1989, a několik desítek svých básní svěřil olomouckému nakladatelství Styx IV, kde letos vyšly pod názvem Fantomy na příděl. Ačkoliv jde o knihu namnoženou na kopírce, ručně šitou a náklad stěží překročil půl stovky výtisků, je to velezajímavé čtení! Řezníčkův surrealismus je silně říznutý černou groteskou, nechybí mu ironický odstup a předně vědomí, že každý okamžik může být krásný "krásný jako žena kterou je možno vytlačit z tuby zubní pasty".
Samizdat ovšem může být i poslední možností. Z letošní knížky Osek všetatského rodáka, třiadvacetiletého Tomáše Koloce, by se bezpochyby daly vybrat texty, které by mohly vyjít v leckterém zavedeném nakladatelství jako debut. Těch sto třicet stránek sice s Řezníčkovou bravurou srovnávat nemůžeme, Koloc se ne vždy vyvaruje začátečnických nešvarů - najmě formální roztříštěnosti a občasné upovídanosti a naivity -, ale i tahle literatura má jiskru. Ve svých básních a kratších prózách se Koloc přidržuje výhradně vlastní zkušenosti, jeho psaní má punc opravdovosti. Jen kdyby si autora někdo všiml! Osek by tak nemusel vyjít v univerzitním nakladatelství Gaudeamus v Hradci Králové, v mizivém nákladu a v ne zrovna přitažlivé grafické úpravě.
RADIM KOPÁČ
Autor je studentem FSV UK