dali.uffs.net

"Ceskoslovensky malir" Salvator Dali


[Index] [Salvador Dali] [Obrazova Galerie] [Rozbory] [Fotografie] [Film] [Odjinud...] [Napsali...] [Odkazy]


Pavel Stepanek

"Ceskoslovensky malir" Salvator Dali



Pavel Stepanek, "Ceskoslovensky malir" Salvator Dali (El pintor checoslovaco "Salvador Dali"). Atelier, 1989, n 4, p. 6, il.
Zverejneno s laskavym svolenim autora Doc. PhDr. Pavla Stepanka, Ph.D.


     "Salvador Dali, syn notare z Figueras v Katalansku, prisel do Univerzitniho domova (v Madridu) o tri roky pozdeji nez ja. Venoval se vytvarnemu umeni a uz nevim, proc jsme mu rikali ,,ceskoslovensky malir,,", vzpomina ve svych pametech Do posledniho dechu slavny reziser Luis Bunuel. Oba vrstevnici se poznali v Madridu ve 20. letech a kamaradili se az do doby, kdy se objevila zivotni druzka Daliho Gala, kratce po jejich spolupraci na filmech Andalusky pes a Zlaty vek, jez vznikly spojenim snovych predstav obou autoru. Svym druhum budoucim tvurcum umelecke "generace 27", mezi nimiz byli basnici Alberti, Lorca a Cernuda jej Bunuel predstavil slovy: "Ceskoslovensky malir prave dokoncuje velmi pekny portret". I kdyz si Bunuel nevzpomina proc, lze vyvodit, ze prezdivku "ceskoslovensky" dostal Dali asi pro sve kuriozni jednani i oblekani, a bylo pouzito jmeno tehdy prave vytvoreneho "exotickeho" statu asi tak, jako se u nas hovori o "spanelske vesnici". Neni to jediny "ceskoslovensky kontakt" Daliho. Kdyz byl Bunuel ve sluzbach spanelske republiky, seznamil jej Dali s Anglicanem, ktery odkoupil celou jeho produkci za rok 1938 a chtel pro spanelskou republiku zakoupit v Ceskoslovensku bombarder vymenou za nekolik obrazu z Prada, coz republikanska vlada nemohla prijmout.

     Tyto fiktivni ci epizodicke vztahy k Ceskoslovensku vsak nezastinuji skutecne ohromny vliv, ktery Daliho tvorba na nase umeni mela, i kdyz malir sam se do Ceskoslovenska nedostal narozdil od jeho kolegy Miroa. Jeho dilo tu pevne a dlouhodobe zapustilo koreny a stalo se nedostiznym vzorem.

     Dali byl pritomen na vystave Poesie 1932 v Manesu, byt' pouhymi dvema obrazy (Kazdodenni iluse a Automaticky osud ci spise Automaticke deni?) za pomerne levnou jednotnou cenu 9000 Kcs: bohuzel se tehdy nenasel nikdo, kdo by byl byval schopen alespon jeden obraz zakoupit. Na teto vystave se objevili celni predstavitele parizske skoly, zvlaste surrealiste: Arp, Ernst, Giacometti, de Chirico, Klee, Masson, Miro, Paalen, Roux, Savinio a Tanguy, jimz tvorili protipol domaci umelci Filla, Hoffmeister, Janousek, Makovsky, Muzika, Stefan, Sima, Styrsky, Toyen, Wachsmann a Wichterlova. Nemusime ani pripominat, ze v ceskem malirstvi surrealismus vytvoril jednu z nejplodnejsich etap; k nejpodstatnejsim vlivum patrilo, jak lze snadno vypozorovat, prave Daliho dilo. Ovsem sotva najdeme od tricatych do sedesatych let ve svetovem vytvarnem umeni prislusnika avantgardy, jehoz by se Daliho vliv tak ci onak nedotkl. V ceskem prostredi to ukazala nedavna vystava skupiny Ra; daliovska vlna zasahla temer vsechny. Tito i jini umelci prevzali Daliho metodu casto na vlastni namety. Tato veristicka tendence (druhou je miroovska linie absolutniho surrealismu) se opira o prostorove verohodnou konkretizaci zachyceni tzv. vnitrniho modelu, ktery se chape jako trojrozmerna konkretni predstava snoveho nebo fantazijniho charakteru, cimz zvysuje pusobivost zobrazeni reality, ktera by mohla jinak zustat mdla, plocha, sucha a emocionalne nepusobiva. Z Daliho sugestivniho sveta prejimali predevsim daliovskou morfologii anatomickych deformaci a tekoucich tvaru, znasobenych do vyznamove viceznacnych srostlic, v nichz dochazi k nerozlisenemu prolinani zivocisnych, rostlinnych i nezivych forem. Daliovskemu uhranuti podlehli temer vsichni clenove skupiny RA i mimo ni, kteri pak malovali vypravne snove kompozice v jeho duchu, zvlaste Tikal. Ani Vitezslav Nezval neunikl v polovine 30. let znicujicimu vlivu daliovske magie. Jeho basnicka produkce a teoreticke mysleni se propada pod tihou Daliho terminologie a typicky daliovskych metamorfoz. Vliv Daliho byl prilis neodolatelny a strhujici i ve smyslu negativnim: nekdy slo o trvale opakovani slohovych cviceni na tema podvedomi.

     I umelci mladsich generaci, napr. M. Medek, vychazeli z Daliho imaginace, aby pak dosli k vysledkum samostatnym. Dlouhou dobu mohl byt Dali pripominan z nepochopeni jen jako extrovert a podivin.

     V r. 1967 pripomnela Galerie D umelcuv vyznam grafickymi ilustracemi ke Zpevum Maldororovym z r. 1924 z majetku PNP, kam se dostaly s Mackovou sbirkou. V duchu daliovskych vystoupeni stalo tehdy na pozvance, ze promluvi sam autor . . . Pred nescetnym publikem promluvil - z magnetofonoveho zaznamu. Zanedlouho nato nam priblizil Daliho osobnost svymi fotografiemi Vaclav Chochola, jehoz surrealisticke napady Dali akceptoval a pozoval mu v bohate sekvenci zaberu. V nedlouhem casovem odstupu dostal se k Dalimu sochar Josef Nalepa a z tohoto setkani si odnesl autenticky portret Daliho, ktery jinak nikdy nikomu takto nepozoval.

     Surrealismus byl definovan Andre Bretonem r. 1924 jako "cisty psychicky automatismus, jimz ma byt vyjadren at doslovne, at pismem, nebo jakymkoli jinym zpusobem skutecny prubeh mysleni. Diktat s vyloucenim kontroly rozumu mimo jakekoliv esteticke nebo mravni zaujeti." Strucne receno, filozofie surrealismu spociva ve vire ve vyssi reality jistych forem asociaci do dnesniho dne zanedbanych, ve vsemohoucnost snu, v nezaujatou hru mysleni. Znamena to vlastne tvorbu ve stavu krajne vystupnovane predstavivosti, az na pomezi preludu (halucinaci) a blouzneni (deliria), bez zasahu vedomi. Na surrealismu pritahovalo nejvic dobrodruzstvi svobody, ac nekdy fiktivni, uprostred konvencemi spoutaneho a nekdy i doslova zotroceneho sveta (nastup nacionalsocialismu v Nemecku).

     Zda se, ze Dali jako nikdo jiny dokazal intuitivne vycitit krizi malirstvi automatismu. Spolehani na sen a automatismus se zdalo byt Dalimu prilis pasivni, proto se dozadoval aktivni cinnosti asociacni sily se schopnosti organizovat a vytvaret objektivni nahodnost, ktera ma slouzit k proniknuti tuzeb cloveka do sveta. Svuj pozadavek zformuloval v zasadach paranoicko-kriticke metody, kterou sam definuje jako vystupnovani tvoriveho soustredeni a jako schopnost nepretrziteho byti a vyvinu. Konstatuje: "Paranoicko-kriticka aktivita je metoda samovolneho uvolnovani iracionalniho vedomi, ktera se zaklada na asociativnim kritickem vykladu delirantnich projevu."

     Tento strucny pohled na Daliho nemuze podrobne citovat jeho definice, tim mene je podrobit rozboru, a jeste mene se zabyvat snad nejpritazlivejsi sferou pusobnosti, jeho verejnymi vystoupenimi, ktera stale stupnoval. Muzeme jen konstatovat, ze rozpornost Daliho dila pravdepodobne vyvera z jeho schopnosti vynalezt absurditu. a to jak v malbe, tak v teorii a soukromem zivote, schopnosti provokovat, sokovat, pusobit jako excentrik.

     Dali malir, mystifikator a exhibicionista proslul jako tvurce provokativne hruzyplnych ci groteskne udesnych vizi za pouziti iluzivniho realismu akademickeho razeni, soupericiho s barevnou fotografii, nebot ovladal akademicke remeslo az k virtuozite. ale pritom ji presahuje. Pusobil zvlaste jeho smyslovy exhibicionismus, sexualita. presna technika a dokonala kresba, archimboldovska dvojznacnost a promena.

     Jedno nelze opomenout: Dali vytvoril mj. v avantgardnim umeni novy typ obrazu, vyslovujiciho se k historickym udalostem. I jim ovlivnil ceskou malbu. V ovzdusi vzrustajicich konfliktu 30. let Dali namaloval svuj znamy obraz Vystraha pred obcanskou valkou, "mekkou konstrukci s varenymi boby". Sam jej charakterizoval nasledovne: "Casto se mi objevovala predtucha obcanske valky ve Spanelsku . . . , kde velke lidske telo . . . se samo Skrti v deliriu . . ." Nazev se shoduje dokonale s Daliovymi proroctvimi" (dokoncil jej sest mesicu pred vypuknutim). Cesti umelci reagovali podobne, i kdyz ne s takovym predstihem, jednak na spanelskou obcanskou valku, jednak na nacisticke nebezpeci a nakonec i na prepadeni Ceskoslovenska.

     Na sklonku zivota se Dali vratil ke klasicismu renesancnimu, pak k umeni baroknimu a tim i k malbe s tematikou nabozenskou. Jak to sam definoval, ovladal prostredky, jimiz vladli velci realisticti maliri 17. stoleti malovat realisticky podle iracionalniho mysleni, podle nezname obrazotvornosti.

     Po dlouhe nemoci Salvador Dali dne 23. ledna 1989 zemrel v rodnem meste Figueras ve veku bezmala ctyriaosmdesati let.






[Index] [Salvador Dali] [Obrazova Galerie] [Rozbory] [Fotografie] [Film] [Odjinud...] [Napsali...] [Odkazy]