|
|
Reprezentanti:
Charakteristika:
V unoru 1916 zalozili v Curychu rumunsky basnik Tristan Tzara, nemecti spisovatele Hugo Ball a Richard Hulsenbeck a elsasky malir a sochar H. Arp Cabaret Voltaire, jako literarni klub spojeny s vystavni sini a jevistem. Nazev Dada pro hnuti dodalo nahodne otevreni Laroussova slovniku. V Galerii Dada vystavovali 1917 sva dila H. Arp, C. de Chirico, M. Ernst, L. Feininger, V. Kandinskij, P. Klee, O. Kokoschka, F. Marc, A. Modigliani a P. Picasso. Nejvyznamnejsi umeleckou osobnosti byl Arp; v jeho kolazich, drevorytech a reliefech se vyrovnavaji podvedome predstavy s vytvarnou jistotou. Predchudcem svycarskych dadaistu byl M. Duchamp, jenz se usadil 1915 v New Yorku, kde vytvarel sva ready-mades. Kolem neho se utvorila skupina newyorskych dadaistu, k niz patrili Man Ray, F. Picabia, de Zayas, Arensberg; skupina vydavala casopis "291". Koncem 1916 se Picabia vratil do Barcelony, kde za1ozil casopis "391". Po druhe ceste do USA se usadil 1918 ve Svycarsku a pripojil k Curysske skupine. 1917 Vydal Tzara dva sesity Dada, k nemuz ve spolupraci s Picabiou pripojil 1918 treti sesit s dadaistickym manifestem. Ctvrty a paty sesit vysly 1919 pod nazvem Antologie Dada.
Parizskou dadaistickou skupinu tvorili Breton, Aragon, Soupault, Eluard, Ribemont-Dessaignes, Peret a Cravan, prvni dadaisticky salon se konal 1922 V Galerie Montaigne; na podzim se skupina rozesla pro rozpory, ktere vznikly pri dadaistickem setkani v Tyrolich.
Berlinskou dadaistickou skupinu zalozil Hulsenbeck 1917; rozesla se 1920 po vystave, kde vynikaly zejmena satiricke karikatury G. Grosze. Kolinskou skupinu vedli M. Ernst a H. Arp; usporadala vystavy 1919 a 1920; zvlaste vystava 1922 vyvolala skandal, nacez byla policejne uzavrena. Vudci osobnosti dadaisticke skupiny V Hannoveru byl K. Schwitters. Dada bylo intelektualnim protestem proti dosavadnim kulturnim a umeleckym konvencim; jako v podstate destruktivni hnuti nevytvorilo nove vyrazove formy a ani o to neusilovalo; techniku kolaze prejalo od kubismu. Svym zasadne odmitavym stanoviskem k estetickym hodnotam pripravovalo surrealismus, jehoz prvni privrzenci byli byvali dadaiste.
| Zdroj: Encyklopedie svetoveho malirstvi - Autorsky kolektiv pod vedenim PhDr. Savy Sabouk DrSc.; nakl. Academia CSAV 1975 |