Salvador Dali - Odjinud ...

Salvador Dali

Zil: 1904 (Figueras-SPA) - 1989
Zarazeni: Dada-surrealismus
Zeme: Spanelsko

Spanelsky malir a grafik, syn notare. Od 1921 studoval na malirske akademii v Madridu, kde se u profesora Morena y Carbonero naucil zakladum tradicni akademicke malby a ziskal obsahle znalosti z dejin umeni; z akademie byl vyloucen 1924. Behem studijnich let zkousel nejruznejsi malirske styly, napodoboval holandske malirstvi 17. st. (obdivoval zvlaste Vermeera), spanelske malirstvi 17. a 19. st., impresionismus, futurismus a metafyzickou malbu (1923 az 1925 pusobil na neho zejmena C. Carra), kubismus (vliv P. Picassa a J. Grise). V predsurrealistickem obdobi namaloval take nekolik realistickych figuralni obrazu a studie z pristavu Cadaques. Prvni surrealisticky obraz Krev je sladsi nez med vytvoril 1927, inspirovan tryznivym snem. 1929 se usadil v Parizi, kde tehoz roku usporadal vystavu; uvod do katalogu mu napsal A. Breton, jenz ho prijal do surrealisticke skupiny. Tricata leta predstavuji jeho nejtvorivejsi obdobi; 1937 ho Breton pro jeho akademicky malirsky styl vyloucil ze surrealisticke skupiny. Ve svych vyzyvave fantasknich kompozicich spojoval ruznorode a nijak k sobe nepatrici predmety, aby jejich absurdni souvislost sokovala. Jeho cilem bylo zobrazovat konkretni iracionalitu. Provokuje sexualni a protinabozenskou tematikou v obrazech Fantom sex-appealu, 1932-34 a Svaty gral (profanace hostie). Vystrednim zpusobem hajil sve obrazy a metody; hovori o tzv. paranoicko-kriticke metode, jez mu umoznuje malovat nikoli viditelne predmety, ale ty, ktere s nimi asociuje. Prohlasuje pravo kazdeho cloveka na psychickou abnormalitu - blaznovstvi a sam sebe poklada za zdraveho pomatence. V polovine tricatych let prijima Arcimboldovu a Bracelliho metodu podvojnych zobrazeni. Krome obrazu provedl Dali radu kniznich ilustraci, z nichz nejvyznamnejsi jsou ilustrace k Lautreamontovym Zpevum Maldororovym (1934) a Donu Quijotovi (1958). S Bunuelem natocil filmy Andalusky pes (1929) a Lage dor (Zlaty vek). Navrhl take cetne vypravy pro balet (Bacchanale, 1939, Labyrinthe, 1941; Sentimental Colloquy, Mad Tristan, Cafe de Climitar, vsechny 1944). Vydal mnoho fantastickych publikaci, mezi nimi fiktivni zivotopis (1942).

1940 opustil Evropu a prestehoval se do USA, kde vyhlasil sve rozhodnuti, ze se stane klasikem. Zacal malovat modni podobizny nabozenske obrazy (Kristus sv. Jana z Krize, 1951, Ukrizovani, 1954) a dosahl oficialniho uznani; Chester Dale mu zadal Posledni veceri pro National Gallery of Art ve Washingtonu. 1956 se vratil do Spanelska.

Dali patril k modernim umelcum, o nichz se vedou vasnive spory. Sam vyuzil kazde prilezitosti a jakychkoli prostredku, aby ziskal popularitu. Jeho rane fantaskni obrazy vsak patri k nejvyznamnejsim artefaktum surrealismu, prestoze jsou provedeny hladkou iluzivni akademickou manyrou; nejvic na neho pusobil v surrealistickem obdobi G. de Chirico a Picasso. V poslednim obdobi provokuje nabozenskymi kompozicemi, v nichz popira dosavadni konvence cirkevni malby. Protoze se nezdrahal vypujcit si myslenku nebo napad kdekoli a od kohokoli, byl obvinovan z plagiatorstvi.