Salvador Dali - Odjinud ...

Sigmund Freud (1856-1939)

Narodil se ve Freiburgu nebo-li Pribore v Ceske republice. Ale uz jako 4-lety se musel odstehovat do Vidne, kvuli nekalym dedeckovym obchodum. Zde nastoupil na gymnasium, kde exceloval. Pote studoval medicinu, konkretne neurologii a pak psychologii.
On sam byl oblibencem jak sve matky, tak sveho otce. Dochovala historka o tom jak se jeho otec Jakub Freud hada s Moritzem Rozenthalem, ktery se pozdeji stal slavnym pianistou, ktery byl tehdy jeste maly chlapec. Jacob Freud uvadi jak se maly Moritz hada se svym otcem a rika mu : Co jsi ty v porovnani vuci tvemu otci ? Palec meho maleho Sigmunda je chytrejsi nez moje hlava, ale on by se se mnou nikdy neodvazil srovnavat. Freud sam, pak sebe i svuj zivot poklada za dokonalou kombinaci inteligence a stesti.
Z jeho detstvi take pochazi jeden ze stavebnich kamenu psychoanalyzy - Oidipovsky komplex. Vseobecne znama pravda zni, ze mlady Freud pristihl jednou svou matku nahou a to ho silne vzrusilo, na tuto prihodu si vzpomnel pri cetbe dila Oidipus a vyvodil z toho zaver, ze za vsemi dusevnimi traumaty vezi sexualni pud. Pravda vsak je trosku odlisna. Freud uvadi, ze jednou ve svem snu prozil dlouhou cestu vlakem a z toho, ze cesta byla tak dlouha nasledne vydedukoval, ze mohl videt svou matku nahou a ze ho tato scena mohla vzrusit. Proto se tato scena mohla stat, ale take muze byt pouze vyplodem Freudovy fantazie. At uz je to pravda ci ne Freud z toho vyvodil nepsany zakon lidske duse - oidipovsky komplex.
Dalsim jevem, ktery Freud studoval byla hysterie, ktera jak se on domnival blizce souvisi s neurozami. Zacal se venovat tedy i jim a brzy dosel k zaveru, ze neurozy jsou vlastne dusevni sramy zakotvene v nasem podvedomi mimo dosah lidske mysli, ktere se nejsou schopny sami vysvobodit. Toho lze dosahnout pouze odreagovani. Za kralovskou cestu do nevedomi pak povazoval Freud sny. Obe tyto sve teorie pak shrnul v dile Vyznam snu.
S vydanim tohoto dila cekal na magicky rok 1900. Reakce byly vesmes bourlive. Zatimco otitulovani bohove lekarskeho Olympu sileli a padaly terminy jako "Dusevni onanie" apod. verejnost jasala ; konecne se dockala nekriminalniho vysvetleni pro svoje hrichy a neresti. Urcitym kompromisem mezi rozumem a citem pak bylo, ze misto pocty vedecke, Nobelovy ceny kterou by Freud jiste nepohrdl, dostal autor psychoanalyzy nejvyssi nemecke literarni oceneni - Goethovu cenu, coz se ho nesmirne dotklo.
Potvrzeni jeho del prinesla paradoxne katastrofa. 1. svetova valka. Po valce uz jiz slavny Freud zatvrzele odmital jine zakotveni lidske cinnosti,,nez sexualniho. Brzy ho proto opustili jeho nejlepsi zaci, ale ke stesti psychoanalyzy a hlubinne psychologie vubec vydolovali z Freudova odkazu tech par zlomku pravdy a rozvijeli je. Nejdale se dostal Carl Gustav Jung.
Prichodem Hitlera byla psychoanalyza zakazana a Freud byl zajat Gestapem. Byla mu nabidnuta emigrace, ale ovsem az pote co podepsal tzv. dobroznani. V nemz napr. prohlasoval cituji "Gestapo muzu kazdemu vrele doporucit" apod. Odcestoval i ze svou rodinou do Hampsteadu v Londyne kde take 23. 9. umira na pokrocilou rakovinu ustni dutiny.
Freudovo dilo, jakkoli je dnes prekonane konecne odtabuizovalo vede lidskou dusi a dalsi moznosti jejiho poznavani a ovladani. Dnes se klasicka psychoanalyza pouziva spise k sebepoznani nez terapii. Presto vsak vyznamne ovlivnila tehdejsi vedu, umeni a spolecnost.