dali.uffs.net

Salvador Dali - Odjinud ...


[Index] [Salvador Dali] [Obrazova Galerie] [Rozbory] [Fotografie] [Film] [Odjinud...] [Napsali...] [Odkazy]

Spanelske malirstvi

Reprezentanti:

Charakteristika:

Spanelske umeni v sobe spojuje protikladne tendence, dekorativni a drsne realistickou, sklon k extremnosti a fantasknosti s fanatickym smyslem pro skutecnost.

Na Pyrenejskem poloostrove se zachovaly nejvyznamnejsi pamatky paleolitickych jeskynnich maleb; v historicke dobe spadalo uzemi budouciho Spane1ska do sfery vlivu antickeho umeni Reckeho a Rimskeho; v 6. a 7. stoleti ovladali zemi Vizigotove, na zacatku 8. stoleti obsadili jeji jizni cast Arabove. Behem osmi stoleti souziti krestanske a arabske kultury vznikly dva smisene slohy: mozarabsky sloh, vytvoreny krestany pod arabskym panstvim a mudejarsky sloh, pestovany Araby v krestanskych provinciich. Vyvoj umeni ve Spane1sku byl podstatne ovlivnovan vlivy z vnejsku; v 11.-13. stoleti hlavne z Francie a Byzance, od 14. stoleti pak z Italie (v 14. stoleti pusobi toskanske malirstvi, v 16. stoleti benatske a v 17. stoleti neapolska skola); v 15. stoleti prijima spanelske malirstvi silne podnety z Nizozemi.

Ve vizigotske knizni malbe se uplatnily syrsko-kopticke a irsko-keltske predlohy; v 10. stoleti vznikla rada rukopisu komentare k Apokalypse, v jejichz vyzdobe se kombinuji irske, maurske a kopticke prvky. Z knizni malby vyslo katalanske nastenne a deskove malirstvi, ovlivnene Byzanci. Malirstvi 14. stoleti se orientovalo na italske vzory florentske a sienske skoly; kolem 1400 se take spanelska malba podilela na vytvoreni tzv. mezinarodniho stylu (Luis Borrassa). Pozdne goticky realismus se u spanelskych maliru 15. stoleti projevil smyslem pro plasticnost postav, akcentovanou tvrdou kresbou, a zalibou v nadhernem materialu (L. Dalmau); proti nizozemskemu zajmu o prostor a krajinu preziva ve spanelskem malirstvi dlouho zlate pozadi; nizozemsky detailni realismus s florentskym kompozicnim umenim spojil ve svem dile Pedro Berruguete. V 16. stoleti studovali spanelsti maliri v Italii, kde si osvojili slohove principy vrcholne renesance a manyrismu (Lois de Vargas, L. de Morales). K vyzdobe Escorialu freskami povolal kral Filip II. italske malire Tibaldiho a L. Cambaisa. Vedle nabozenske malby se uplatnil pozdeji zvlaste portret (A. S. Coello), kdezto mytologicke kompozice se netesily velke oblibe.

Prvnim velkym malirem Spanelska byl El Greco, jenz zahajuje obdobi rozkvetu spanelske malby v 17. stoleti, reprezentovane F. de Zurbaranem, D. R. Velazquezem a B. F. Murillem. V 18. stoleti pusobil v Madride C. B. Tiepolo, z jehoz pozdne barokniho slohu vysel F. Goya, realista a fantaskni malir v jedne osobe. Spanelsko dalo modernimu umeni nekolik z nejsilnejsich tvurcich osobnosti: P. Picassa, J. Grise, J. Miro, S. Daliho ad.

Zdroj: Encyklopedie svetoveho malirstvi - Autorsky kolektiv pod vedenim PhDr. Savy Sabouk DrSc.; nakl. Academia CSAV 1975


[Index] [Salvador Dali] [Obrazova Galerie] [Rozbory] [Fotografie] [Film] [Odjinud...] [Napsali...] [Odkazy]