dali.uffs.net

Salvador Dalí - Odjinud ...


[Index] [Salvador Dalí] [Obrazová Galerie] [Rozbory] [Fotografie] [Film] [Odjinud...] [Napsali...] [Odkazy]

Španělské malířství

Reprezentanti:

Charakteristika:

Španělské umění v sobě spojuje protikladné tendence, dekorativní a drsně realistickou, sklon k extrémnosti a fantasknosti s fanatickým smyslem pro skutečnost.

Na Pyrenejském poloostrově se zachovaly nejvýznamnější památky paleolitických jeskynních maleb; v historické době spadalo území budoucího Španě1ska do sféry vlivu antického umění Řeckého a Římského; v 6. a 7. století ovládali zemi Vizigotové, na začátku 8. století obsadili její jižní část Arabové. Během osmi století soužití křesťanské a arabské kultury vznikly dva smíšené slohy: mozarabský sloh, vytvořený křesťany pod arabským panstvím a mudejarský sloh, pěstovaný Araby v křesťanských provinciích. Vývoj umění ve Španě1sku byl podstatně ovlivňován vlivy z vnějšku; v 11.-13. století hlavně z Francie a Byzance, od 14. století pak z Itálie (v 14. století působí toskánské malířství, v 16. století benátské a v 17. století neapolská škola); v 15. století přijímá španělské malířství silné podněty z Nizozemí.

Ve vizigotské knižní malbě se uplatnily syrsko-koptické a irsko-keltské předlohy; v 10. století vznikla řada rukopisů komentáře k Apokalypse, v jejichž výzdobě se kombinují irské, maurské a koptické prvky. Z knižní malby vyšlo katalánské nástěnné a deskové malířství, ovlivněné Byzancí. Malířství 14. století se orientovalo na italské vzory florentské a sienské školy; kolem 1400 se také španělská malba podílela na vytvoření tzv. mezinárodního stylu (Luis Borrassa). Pozdně gotický realismus se u španělských malířů 15. století projevil smyslem pro plastičnost postav, akcentovanou tvrdou kresbou, a zálibou v nádherném materiálu (L. Dalmau); proti nizozemskému zájmu o prostor a krajinu přežívá ve španělském malířství dlouho zlaté pozadí; nizozemský detailní realismus s florentským kompozičním uměním spojil ve svém díle Pedro Berruguete. V 16. století studovali španělští malíři v Itálii, kde si osvojili slohové principy vrcholné renesance a manýrismu (Lois de Vargas, L. de Morales). K výzdobě Escorialu freskami povolal král Filip II. italské malíře Tibaldiho a L. Cambaisa. Vedle náboženské malby se uplatnil později zvláště portrét (A. S. Coello), kdežto mytologické kompozice se netěšily velké oblibě.

Prvním velkým malířem Španělska byl El Greco, jenž zahajuje období rozkvětu španělské malby v 17. století, reprezentované F. de Zurbaránem, D. R. Velázquezem a B. F. Murillem. V 18. století působil v Madridě C. B. Tiepolo, z jehož pozdně barokního slohu vyšel F. Goya, realista a fantaskní malíř v jedné osobě. Španělsko dalo modernímu umění několik z nejsilnějších tvůrčích osobností: P. Picassa, J. Grise, J. Miró, S. Daliho ad.

Zdroj: Encyklopedie světového malířstvi - Autorský kolektiv pod vedením PhDr. Savý Šabouk DrSc.; nakl. Academia ČSAV 1975


[Index] [Salvador Dalí] [Obrazová Galerie] [Rozbory] [Fotografie] [Film] [Odjinud...] [Napsali...] [Odkazy]